Rozumný je český způsob soužití

28. října 2017 v 21:03 | František Rozhoň
Před 500 lety, 31. října 1517, Martin Luther zveřejnil požadavky na reformu církve. Než církev zakázala jejich šíření, rozšířily se. Začaly německé náboženské války, které skončily jinak, než podobné války české. Češi se probojovali k poznání, že ani zásadní rozpory v tehdy nejzávažnější otázce, otázce víry, nebrání rovnoprávnému spolužití lidí; i proto Jiří z Poděbrad, dnes zvaný "proevropský", byl králem dvojího lidu. Zato Němci se proválčili k augšpurskému míru a "dohodě" věrchušek, že vrchnost může "svému" lidu - pro jeho spásu - vnutit svou víru, lid má poslechnout nebo emigrovat. V různých částech střední Evropy platily zásadně rozdílné hodnoty.


Tu dohodu německých věrchušek v našich zemích dlouho prosazovali Habsburkové, ta éra byla později zvána dobou temna nebo totality. Český způsob soužití ale neupadl v zapomenutí. V době, kdy většina lidí ještě věřila, že společnosti má dominovat jediná náboženská ideologie, český způsob soužití inspiroval otce zakladatele Spojených států amerických. Ti se snažili se o společenský řád, ve kterém by nevládla jediná myšlenka, připomíná Fareed Zakaria v knize Budoucnost svobody na str. 34. Nakonec i Habsburk Josef II. pochopil, že trvat na německém způsobu soužití není dobré.
Na rovnoprávném spolužití, tehdy všech národů Československé republiky, byla založena i Masarykova koncepce československého patriotismu, připomíná filosof Miloslav Bednář. Nebyla to jen myšlenka TGM - přestože Československo bylo vyhlášeno 28. 10. 1918 bez vědomí lídrů domácího a zahraničního odboje, už 30.10.1918 Antonín Švehla nabídl spolupráci německým politikům. Ti tehdy ještě neměli zájem.

T. G. Masaryk pro úspěch soužití žádal 50 let nerušeného vývoje; dalo se však předpokládat, že tolik klidu nedostane snad žádný stát. Zavinili to i Němci tím, že za I. sv. války podporovali ruské bolševiky. Ti byli frakcí ruské sociální demokracie, ale nešli do soutěže idejí; Lenin je vychoval jako skupinu poslouchající ho bez odmluvy. I Němci, např. Engels, z historických zkušeností s jakobínskou totalitní demokracií a s blanquisty věděli, že uchvácení moci menšinou, koupivší si dočasně přízeň širokých vrstev, nezbytně vede k despotismu.
Od listopadu 1917 se světem šířila nová doba temna aneb totality požadující, aby v podstatnějších otázkách všichni smýšleli jednotně, a nepovolující žádnou alternativu. Pachatelé věřili, že temno chválené jako dobro zahalí celý svět. Proti jejich plánům se stavěla a český způsob soužití zakotvovala i Všeobecná deklarace lidských práv, podle níž mají lidé práva a svobody bez jakéhokoli rozdílu politického nebo jiného smýšlení.

Ta deklarace byla formálně vzata za základ našeho práva koncem osmdesátých let. Horší byla následná praxe, i magazín The Economistčeskou politiku označil za zahnívající stranokracii(particracy), vládu "arogantních a zkorumpovaných jedinců opojených mocí".Proto se - jako před 500 lety - objevují požadavky na reformy, důsledkem jsou názorové spory. Mnozí nahoře zas preferují jejich řešení jako za dob temna.


Například od Pirátů jsem čekal, že budou především hledat partnery pro své neotřelé programy, ale jejich mladý šéf, dr. Ivan Bartoš, už před volbami vyloučil spolupráci s nějak onálepkovanými stranami. Pan doktor, jako aktivisté v únoru 1948, vnucuje lidem víru v právoplatnost jakési nálepky, ač ta nedělá z lidí viníky. Pan doktor trestá jako pirát lidi nevinné, a štěpí společnost podle nálepek jako dříve leninisté a hitlerovci.


Po vyslechnutí fundovaných argumentů doc. Švihlíkové proti přijetí eura jsem chtěl znát názory na to téma od strany, která prý je TOP a brání demokracii. Našel jsem rétoriku jako z komunistického manifestu, že zemi obchází bubáci; obviňování jako z dob vlády Gottwalda, že fundované argumenty přiživují atmosféru nenávisti; a plány hodné Heydricha vyžeňme je. Přesto se našli lidé ochotní tohle podpořit, např. Dominik Feri a jeho voliči.



Cesta, kterou kráčí tito aktivističtí obhájci "demokracie", je už dlouho prošlapaná. Dělat v očích veřejnosti z integrovaných lidí pomocí nálepek a dezinformací vyvrhele, a přitom řečnit o spravedlnosti, tak vypadala cesta k holocaustu. Proto já trvám na tom, že rozumný je jen rovnoprávný, český způsob soužití.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama