Civilizace: Od idyly přes soužití k ‘příkazům svědomí‘

18. února 2018 v 14:43 | František Rozhoň |  Evropa očima „burana“
Když ještě civilizace nebyla, podle Jana Wericha vládla celým širým světem idyla:lidoop si hrál, když dostal hlad, tak si vzal a potom klidně spal, k obědu měl datle, k večeři zas jelena. Z palmy měl paraple, mlíko z vemena.
Člověk neandrtálský podle biologa Stanislava Komárka už znal soužití založené na solidaritě a reciprocitě: Dokládat to má fakt, že stáří se dožívali i lidé pro zranění neschopní lovit, asi "jelena" dostali a když lovci spali, udržovali oheň a drželi stráž.
Homo sapiens sapiens nežil ani idylicky, ani ve všeobecné solidaritě. Podle historika Immanuela Geisse někdo žil jako usedlý "rolník, jiný svobodněji jako lovec, sběrač či nomád; všichni ale žili ve vztahu k nějaké komunitě. Tou byl nejprve klan, 'široká rodina', později se klany spojovaly v kmeny. Ty svá území či tábory označily a chránily, čímž vznikaly 'státy', prý nejvyšší forma uspořádání lidské společnosti. Usedlí museli být vždy připraveni k obraně, neb střety mezi usedlými a nomády trvaly po tisíciletí a výhodou nomádů byla mobilita.
Organizátoři obrany i kněží a vládci dostávali od ostatních dávky v naturáliích i pracovních úkonech. Dávky zpočátku nevelké zůstaly dodnes, ale reciprocitu střídala hierarchie. Jedni makali a dávali dávky, druzí je za to považovali za 'poddané'. Podle S. Komárka to bylo a je špatné: Kdykoli v dějinách se v recipročních vztazích vyskytla vážná asymetrie, společnost to uvádělo do nestabilního stavu a přibližovalo nějaký společenský převrat. Podobně smýšlel i J. Werich: …"vznikla třída, která nemá nic, vedle třídy, která chce mít čím dál víc, z toho vznikly spory půtky šarvátky…"
O dalším vývoji v Evropě uvádí Kacířské eseje o filosofii dějin J. Patočky: "Velkým přelomem v západoevropském životě zdá se být 16. století… Nikoli starost o duši, starost být, nýbrž starost mít, starost o vnější svět a jeho ovládnutí stává se dominantní…"
K 'vládnutí'poznamenal král v Exupéryho Malém princi: Autorita závisí především na rozumu. Poručíš-li svému lidu, aby šel a vrhl se do moře, vzbouří se. Mám právo vyžadovat poslušnost, protože mé rozkazy jsou rozumné.
Lidé se mají naučit žít vedle sebe, říká i Gulliver Jonathana Swifta. O nekonfliktní soužití lidí se zjevně snažili Jiří z Poděbrad, Rudolf II. a T.G. Masaryk, a snaží se Hans-Adam II., vládnoucí kníže Lichtenštejnska, nečlenské země EU. Podle Hanse-Adama II. stát má plnit úlohu servisního centra sloužícího všem občanům, nikoli jen privilegované skupině; má se snažit zabránit válkám občanským i mezi státy samými. Jak uvedl týdeník Euro 8. 2. 2010, Lichtenštejnci nespokojení se službami státu mohou volbami a referendy měnit složení vlády, obecních úřadů, ústavu, zrušit monarchii; a obce mohou odejít ze státního svazku.
České země rozumné vlády zbavila éra Habsburka Ferdinanda II. Ten 'vládce' byl osobně štědrý a miloval hudbu, přestal však uznávat platný zákon známý jako Rudolfův majestát. Občané měli přijímat postoje nařízené 'vládcem', nerozumné počínání 'vládce' bylo zdůvodňováno např. 'příkazem svědomí' - 'vládce'si nemohl vzít 'na svědomí', aby 'poddaní' vyznávali víru jinou než on, neboť on odpovídá 'za posmrtnou spásu poddaných'.
Na přelomu 19. a 20. století i státy demokratické dokázaly zdůvodnit, proč páchají, co někteří považovali za zvěrstva. Za búrské války demokratická Británie nechala 'preventivně' masově hynout v 'koncentrácích' desetitisíce lidí, kteří nic neprovedli, búrských žen a dětí i Afričanů. Roku 1901 americký prezident Theodor Roosevelt chtěl postavit mimo zákon 'závadné smýšlení', neb prý je 'zločinem proti veškerému lidstvu'. Některé státy zřízené k ochraně občanů začaly občany masově zabíjet. Historik John Gray připomíná, že 'vládci' to zdůvodňovali tím, že přeživší budou žít v lepším světě, než jaký kdy existoval.
Dnes 'vládci' bojují za 'hodnoty' a státy fakticky přestávají existovat. Jedněm 'svědomí přikazuje' šířit 'demokracii a lidská práva' a nebrání jim hranice Libye, Sýrie, Afghánistánu… Šíření jiných 'hodnot' nezabránily 11. září 2001 ani mocné USA.

Pro své 'hodnoty' český občan před deseti lety zavraždil spoluobčana Jana Kučeru. Já souhlasím s otcem zavražděného, že chyba je i v systému.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama