Zas žijem jak před Sametem

28. února 2018 v 13:31 | František Rozhoň |  Politika ve stylu retro
'Státní zástupkyně' mi potvrdila, že není trestné ani dnes,co podle historika ničíhodnoty a zásady demokratického politického systému.
* * *
Máme za sebou 25. únor s propagandistickou kanonádou rozhodně mohutnější, než jaká bývala před Sametem. I historik Jakub Rákosník si všiml, že význam toho dne v 'oficiální paměti' vzrostl až po Sametu - stal se okamžikem jasného rozhraničení mezi demokracií a totalitarismem. Podle Rákosníkazpůsoby, jakými je únor 1948 obvykle připomínán, nejspíš příliš prospěchu současné společnosti nepřináší, neboť víra, žesoustavné vyjmenovávání minulých krutostí prý může zabránit jejich opakování, je slepá. Nepřátelství k otevřené pluralitní společnosti mělo, může mít a v budoucnu jistě i mít bude širokou škálu podob. Pečlivé připomínání minulých hrůz skrývá nebezpečí v tom, že ve snaze zabránit jejich opakování se naše zraky budou upírat do minulosti a nebudeme dostatečně obezřetní k náznakům nových hrozeb.

Ondřej Neff alias Aston na svém Neviditelném psu letos zdůraznil, že v únoru 1948 si 'komunisté' ustavili naprosto nelegální soukromou armádu a drželi ji dalších čtyřicet let. Neff vybral fakt nesporný, leč v únoru 1948 málo významný. KSČ dala pokyn k vyzbrojení oněch tzv. Lidových milicí až 23. února 1948, kdy už bylo dokončováno ničení předúnorové moci; milice pak prošly Prahou 25. února 1948 na oslavu vítězství KSČ. Neffem vybraný fakt čtenáře uklidňuje, neb milice už jsou dlouho minulostí a nehrozí.

Zcela jinak na čtenáře působí jiné připomenutí téže minulosti od Jiřího Kociana, historika zaměřeného na naše dějiny XX. století. Kocián se nezaměřuje jen na hrůzy minulosti, i když připomíná, že poúnorová doba temna měla své nepřehlédnutelné počátky ve dnech únorového řádění policie a akčních výborů NF. Kocián navíc připomíná, že poúnorová tzv. 'lidová demokracie' popřela základní principy demokracie a československých politických tradic; neboť ve vztahu politické moci a jedince dominovala totální nadvláda nad občanem. Ovládnutím všech občanských oblastí režim vyloučil možnost úniku a obrany občana před nezákonností a zvůlí. Tato totální nadvláda zvláště v poúnorovém období činila z monopolu moci mimořádně účinnou a násilnou formu diktatury, která dlouhodobě poničila hodnoty a zásady demokratického politického systému. Tyto Kociánovy připomínky jistě nejen ve mně rozblikaly kontrolku, že je tu zjevná snaha obnovit takové nenásilné podrobení občanů.



Iniciativa nyní, jako za Gottwalda, přišla z řad špiček viditelné části politické třídy. Již zemřelýministr spravedlnosti K. Čermák 7. dubna 2004 v PRÁVU zase hlásal, že zkratkovitě a trochu surově řečeno, stát si může dělat se svými občany co chce. 'Státní zástupkyně' mi pak potvrdila, že není trestné ani dnes, co podle historika ničí hodnoty a zásady demokratického politického systému. Kromě toho pán, který si nechává říkat 'kníže', chtěl být i prezidentem a celý život prý chrání lidská práva, se osobně angažoval v akci navazující na řádění Akčních výborů NF, a pan L. Bátora pro své přesvědčení přišel o místo.

Poté část nižší politické třídy, např. herec a režisér Jiří Mádlči novinářka Petra Procházková, jako předchůdci o a po Únoru 1948, začala veřejně žádat, aby byla omezena práva těch, kteří se vymkli nebo by se mohli vymknout její kontrole.


Do akcí se zapojuje se i 'inteligence': Metro z 14.3.2016 dokumentovalo i obrazem, že na akci zaštítěné Univerzitou Karlovou rektora MUDr. T. Zimy se hlásalo "mrtvej…dobrej". Podobně Ústav pro studium totalitních režimů ředitele Zdeňka Hazdry ocenil jako bojovnici 'za lidská práva, svobodu a demokracii' občanskou aktivistku věřící dnes - jako dříve poúnoroví bolševici - že ona sama pozná, kdo je zločinec; a koho ona nehodnotí dobře, by podle ní měl někdo vyhodit z okna. V důsledku takové výchovy mne nepřekvapí případné zjištění, že teď propírané usmrcení Slováka Jána Kuciaka a jeho přítelkyně spáchal někdo odchovaný lidmi jako Zima a Hazdra ve víře, že Kuciak s přítelkyní budou lepší mrtví než živí.




Samet zjevně selhal při budování otevřené pluralitní společnosti. Podle zástupce ombudsmanky S. Křečka je čas na novou "společenskou smlouvu". Podle mne zatím postačí, když státní moc bude ctít zákony. Jestliže podle Ústavy státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, nemůže politická třída aktivisticky lhát, že stát si může dělat se svými občany co chce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ivanT ivanT | E-mail | Web | 28. února 2018 v 14:21 | Reagovat

Velmi hezké jako vždy, děkuji a na oplátku snad jen http://www.necenzurujeme.cz/ivan-turnovec/2308/neco-neni-v-poradku-bilancovani.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama