Radost a děs během jednoho festivalu

Úterý v 14:43 | František Rozhoň |  Politika ve stylu retro

Zatímco Blízký východ zažíval další bitvy rozkouskované třetí světové války, proběhl v Ostravě sedmý ročník Templfestu, festivalu židovsko - křesťanské kultury a dialogu. V jeho rámci jsem se těšil na přednášku Mons. Prof. PHDr. Petra Piťhy, CSC., kterého jsem jako student možná zahlédl na fakultě, kde on pracoval na matematické lingvistice, ale později jsem už sledoval jen jeho vystoupení z elektronických médií.

Pan profesor Piťha byl požádán, aby v rámci ostravského festivalu promluvil na téma "hodnoty, na kterých stojíme". On podle svých slov přednesl pár tezí, na kterých si stojí, a já při nich měl radostný pocit, že slyším "duši spřízněnou". On si na rozdíl od dnešních umělců nemyslí, že jeho posláním je měnit lidem pohled na svět, ale jako kněz nabízí zásady žití i soužití. Proto podle pana profesora ani Mojžíšovy zákony nejsou příkazy, ale nabídkou, kterou není nutno přijmout; člověk má mít možnost svobodně se rozhodnout, ale musí přijmout i zodpovědnost. Známou pravdu, že touha po moci vede k snaze lidmi manipulovat, pan profesor jako dnes jeden z nemnoha vztáhl i na moc ekonomickou, která se snaží proměnit homo sapiens v poživačného homo economicus. Pan profesor se věnoval i "demokracii", ke které se už dlouho hlásí a chce ji bránit kdejaký politik - podle pana profesora demokracie není tam, kde se lidem postoje diktují, demokracii nelze dodržovat, ale je třeba ji neustále vytvářet. Mons. Petr Piťha též přiznal, že má některé 'hodnoty' nastaveny jinak, než Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko - opavský, který se festivalu nezúčastnil, ale měl prý na něm své informátory. Mons. Piťha tak podle mne potvrdil, že i opakovaná snaha Evropu zglajchšaltovat, vnutit jí jednotné hodnoty, naráží na potíže. A já si stále připomínám, že mezi skutečné evropské hodnoty, na kterých bychom měli stát, patří i 'hodnotová' rozmanitost - i Fareed Zakaria v knize Budoucnost svobody potvrzuje, že v Evropě lidé s jejich myšlenkami, uměním a technologiemi v jednom místě nevítaní nebo nepovšimnutí, se často výborně uplatnili jinde, což pak prospívalo všem.

Nechal jsem se přesvědčit, abych v rámci ostravského festivalu vyslechl i jinou přednášku, tu, kterou na téma "Války na Blízkém východě" měl Tomáš Pojar, jistě příslušník dnešní tzv. 'elity', neb byl mj. i velvyslancem v Izraeli a dlouholetým ředitelem Člověka v tísni. Na tuto přednášku jsem šel s obavami, neb zmíněná 'neziskovka' nepatří mezi mé "duše spřízněné", vydáním publikace Nezvaní hosté podle mne potvrdila, že ona dnes nemá problém se zavrženíhodnou ideologií, že někdo může našince prohlásit v jejich vlasti za nezvané hosty, tedy s ideologií odporující zaručeným lidským právům a umožňující i holocaust. Mé obavy se během přednášky a diskuse částečně naplnily. Jako by Samet nic podstatného nezměnil, měl jsem občas pocit projevů fanatismu a netolerance k jiným názorům. Tak jako před Listopadem zde 'dialog' nespočíval v souboji myšlenek, ale v odsuzování či ponižování osob, které s nimi přišly. Tak jako před Listopadem i zde znělo, že státní moc prý nenese odpovědnost za své činy podle mne zločinné. Zodpovězen nebyl ani dotaz, co legitimuje cizí země, aby zasahovaly "údery" v Sýrii. Pocit děsu nad tím vším byl snad způsoben i probíhající rozkouskovanou třetí světovou válkou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama